Evropští zemědělci se připravují na jarní práce na polích včetně rozmetání hnojiv. Jejich ceny však prudce vzrostly. Nemají tak moc na výběr, jen spotřebovat méně hnojiv a pokusit se přenést vyšší náklady směrem dolů v potravinovém řetězci.
Pěstitelé základních zemědělských komodit, jako jsou kukuřice a pšenice, čelí skutečné krizi hnojiv, kterou odstartovala loni energetická krize, omezení vývozu a obchodní sankce. Nyní musí nakupovat mnohem dražší chemikálie potřebné k růstu plodin. Tyto dodatečné výdaje by mohly vést k menší výsadbě na jaře, která se podílí zhruba třetinou na celkové produkci obilí v Evropě.
Evropu navíc zasáhlo snižování výroby hnojiv pro prudce rostoucí náklady na zemní plyn. Ceny hnojiv na starém kontinentu zůstávají rekordní, i když se jejich tlak v Severní Americe zmírnil. Evropa by mohla v 1. pololetí čelit deficitu přibližně 9 % své roční spotřeby dusíkatých hnojiv, odhaduje společnost VTB Capital. A potraviny mohou být ještě dražší, pokud přijde nepříznivé počasí a poškodí úrodu nebo se zvýší ceny plodin.
Mnozí farmáři, kteří si ještě nezabezpečili chemikálie, buď čekají do poslední chvíle, jestli jejich ceny neklesnou, nebo nakoupí méně. V Maďarsku spotřeba dusíkatých hnojiv tuto sezónu klesne přibližně o 30 až 40 %, což poškodí výnosy z plodin, řekl György Raskó, který vlastní v zemi farmy. „A pokud na konci dubna a května dojde k suchu, účinek může být ještě ničivější, protože dusík pomáhá rostlinám přežít suché dny,“ poznamenal.
Dusíkaté živiny jsou klíčové pro jarní růst. Jsou také typem hnojiv, které nejvíce zasáhla energetická krize v Evropě, protože se při jejich výrobě používá plyn. Nedostatek těchto hnojiv může v první polovině roku dosáhnout až 7 milionů tun, uvedla VTB.
A přestože se plynová krize v Evropě v posledních týdnech zmírnila a některé firmy, jako Yara International ASA, obnovily naplno výrobu hnojiv, situace je stále dost špatná a dodávky budou tuto sezónu omezeny. To spolu s nedostatkem dovážených hnojiv negativně ovlivní kvalitu i kvantitu úrody, upozornil rumunský výrobce hnojiv Azomures, který také omezil produkci.
Navíc trh s hnojivy čelí dalším hrozbám, od vývozních omezení ze strany Ruska a Číny až po sankce na produkci potaše v Bělorusku.
Zemědělci v evropských pěstitelských gigantech, ve Francii a Německu, si pravděpodobně stihli do konce loňského roku, což je doba, kdy nákupy obvykle končí, zarezervovat přibližně 70 % svých potřeb dusíkatých hnojiv pro nadcházející vegetační období, uvedla poradenská společnost Agritel. V černomořských zemích, jako jsou Ukrajina a Rumunsko, může být toto číslo ještě nižší.
Použití menšího množství hnojiv zvyšuje riziko slabší úrody. Omezení jejich aplikace v případě pšenice zhruba o 15% oproti normálu by mohlo snížit výnosy asi o 5% a může také poškodit obsah bílkovin, uvedl analytik Agritel Isaure Perrot.
Výnosy z některých plodin by se mohly snížit na polovinu bez dusíkatých hnojiv, varoval Zoltán Bige, šéf strategie maďarského výrobce Nitrogenművek. Polská společnost Grupa Azoty zase uvedla, že mezi další rizika patří nahromadění opožděných objednávek a potenciální zpoždění dodávek.
Guillaume Cabot, farmář v regionu Seine-Maritime v severní Francii, už proto zvýšil výsadbu lnu, který potřebuje méně dusíkatých hnojiv, na úkor jiných plodin. „Naše náklady explodovaly, zejména náklady na palivo, dusíkatá hnojiva a elektřinu,“ řekl a dodal, že jeho výdaje na hnojiva loni vzrostly o 10.000 eur.
Menší úroda by byla špatnou zprávou pro potravinovou bezpečnost Evropy, protože téměř rekordní globální ceny komodit již zasáhly spotřebitele a přispívají k rychlejší inflaci.
